KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  CHKO ORLICKÉ HORY
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Etnografický subregion Blatsko [ Etnografický subregion ]

Zeměpisné vymezení
Rozsáhlá, rovinatá, úrodná krajina jižních Čech prostírající se od Soběslavi přes Veselí nad Lužnicí po České Budějovice a od Týna nad Vltavou na východě po Jindřichohradecko na západě.

Historicko-národopisné vymezení
Po národopisné stránce jsou jihočeská Blata jednou z nejzajímavějších a dodnes živých oblastí. Rolníci vysoušením blat získávali velice kvalitní půdu, která zajišťovala kraji blahobyt. Oblast Blat a jižních Čech šířeji se dlouho vyvíjela jednotně, pod správou Rožmberků a Schwarzenbergů, což mělo vliv na formování jednotlivých regionů.

Lidová architektura
Původní stavby byly jako jinde v Čechách roubené, ale brzy se uplatňují výlučně zděné, vápnem omítané. Základní tvar půdorysu je "francký" uzavřený dvorec . Při vesnické zástavbě se uplatnily prvky barokní a empírové architektury, štíty statků a sýpek - špejcharů - byly zdobeny plastickými štukami i barevně. Tento typ honosné výstavby je obecně znám jako tzv. selské baroko . Statky bývají umístěné čelní stranou obytného stavení k návsi nebo cestě, kde se střídají dům - špýchar. Štuky zdobí celé průčelí i špýchar, stejně jako vjezd s postranní brankou. Nejvýraznější výzdoba připadala na vlastní štíty.

Kroj
Blatský nebo-li blaťácký kroj se udržel v běžném užívání až do 3. čtvrtiny 19. století. Byl velmi bohatě zdoben mistrovskými ornamentálními výšivkami uplatňujícími se na všech částech kroje. Dodnes se zachovalo nepřeberné množství částí i celých krojů v muzeích i soukromých sbírkách. Ženy nosívaly měkké živůtky na knoflíčky, bohatě zdobené výšivkami a našitými krepinkami, knoflíčky, pentličkami a různými cetkami. Bohatě nabírané sukně ze šerky sahaly až ke kotníkům. Také na zástěrách se uplatnilo umění blatských vyšívaček. Kabátky špensry měly hluboký výstřih a bohatě vyšívané límce a kraje rukávů. Výšivky a krajky zdobily i košilky. Kolem krku nosívaly bohaté Blaťanky šňůrky skleněných korálků nebo granáty s dukáty. Unikáty jsou velkoryse zdobené ženské plíny , které z hlavy splývají po zádech a halí téměř celou postavu. Mívají rozměr 2 x 2 m a váží až několik kilogramů. Všechny součásti mužského kroje byly také bohatě vyšívané. Oděv byl přirozeně méně barvitý. Rybníkářství Třeboňska přineslo kroji také ojedinělou výzdobu doběla očištěnými kapřími šupinami.

Lidový tanec
Z historie je doložen tanec do kolečka, doprovázený zprvu jen zpěvem, později hrou jednoho dudáka. K nejdéle dochovaným tancům patří dívčí chorovody - chození s lítem nebo zbytky letniční hry - na královnu . Součástí svatebního obřadu bývala svatební kola žen s nevěstou v podobě zavíjené , při nichž byla nevěstina hlava zavita do velké pleny. Období masopustu je, tak jako jinde, časem magických tanců zajišťujících vzrůst konopí, lnu, ječmene i brambor v příštím roce. Obchůzku provádějí tanečníci přepásáni bílou plenou s hlavami ve vysokých kloboucích zdobených stovkou papírových květů.

Lidová hudba
Nejrozšířenějším lidovým nástrojem jsou přirozeně dudy, kterým se říká bzikalky, a jako jinde v Čechách hrají dudáci hrou hbitou v čtvrtečních a osminových hodnotách. Tečka u noty se nepoužívá, prodloužení nahrazuje koruna. Přesto má hra blaťáckých dudáků svá specifika. Dudy běžně hrávaly v malé selské muzice. V 19. stol. docházelo ke sdružování dud s několika plechovými nástroji. Světské lidové písně nesou nepopiratelné stopy vlivu chorálu. Toto povědomí bylo velice silné a projevilo se v tonalitě a melodice lidových písní.



Literatura:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum.
Provozovatel serveru www.FolklorWeb.cz

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.FolklorWeb.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 24.02.2005 v 13:52 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Kalendář akcí oblasti
Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba