Pozdně gotický kostel, původně zasvěcený sv. Kryštofovi, dal postavit v letech 1594 - 1602 Kryštof Betengel pro české bratry.
Původně byla u kostela štíhlá gotická věž a socha sv. Kryštofa.
V době třicetileté války byl kostel značně poškozen a teprve v roce 1666 ho dal opravit František Karel Libštejnský z Kolowrat. Jeho syn a nástupce Norbert Leopold dal gotickou věž zbořit, odstranit sochu sv. Kryštofa a místo nich dal roku 1713 postavit dnešní barokní průčelí s loretánskou kaplí. Kostel byl zasvěcen Nejsvětější Trojici.
V roce 1798 uhodil do kostela blesk, shořela střecha a zřítila se kostelní klenba. Teprve v letech 1838 - 1843 dal František Antonín Libštejnský z Kolowrat kostel opravit podle plánů arch. Františka Pavíčka.
Kostel je jednolodní, obdélníkový, s pětiboce uzavřeným presbytářem, zevně obestavěným sakristií, s oratoří a emporou po stranách. Ve středu monumentálního západního průčelí je vestavěna obdélníková loretánská kaple, která má deskový kazetový strop z roku 1714 a je zdobena nástěnnými malbami. Zařízení kostela je novogotické z první poloviny 19. století. Na hlavním oltáři je obraz Nejsvětější Trojice se sv. Petrem a Pavlem od L. Lippariniho z Benátek. Na predelle jsou obrazy českých světců a Krista od J. Hellicha z roku 1842, na bočních oltářích obrazy sv. Františka Serafinského a sv. Rozálie od Dittenbergera z roku 1843. Na kazatelně jsou obrazy apoštolů od J. Hellicha.

Za kostelem Nejsv. Trojice, v místě zvaném Slavín, stával gotický hrad. Zde dal postavit Norbert Leopold Libštejnský z Kolowrat piaristickou kolej. Stavbu zahájil v roce 1714 a teprve po jeho smrti v roce 1724 byla dokončena. V roce 1918 vyhořela spolu a částí kostela. Na jejím místě je pamětní kámen, po jehož stranách jsou busty Anatola Provazníka, O. Vaňorného, V. Vycpálka a Karla Poláčka.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.rychnov-city.cz