KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  CHKO ORLICKÉ HORY
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

PONDĚLNÍ GLOSY 2.09.2019

Miroslava Macka

V diskusi na internetu se objevila zajímavá otázka:
Když má to Slovensko na rozdíl od Česka euro a taktéž na rozdíl od Česka skvělou prezidentku a skvěle se mu daří, jak to, že v Česku trvale žije 116.900 Slováků, kdežto na Slovensku jen něco kolem 10.000 Čechů?

Hloubková kontrola účetnictví karlovarského filmového festivalu, o které se začíná mluvit, by způsobila nebývalý mediální řev všech, kteří tam tak rádi popíjejí a pózují.

Čtenář glos V. B. mi napsal k přelepování symbolu EU na státních poznávacích značkách:
Není to nic nového, podobně postupovali soudruzi po roce 1968, kdy byli pokutováni motoristé, kteří měli na autě nalepenu oválnou značku (ve stejném tvaru jako rozlišovací značka státu) s nápisem EU (čti Europa - aby nedošlo k mýlce) lemovanou vlaječkami států EHS. Značku museli odstranit často i na místě.

Švéd Anders Sahlin v roce 2013:
Minule jsem nakupoval v obchodě a mladá pokladní mi řekla, že bych měl mít s sebou vlastní nákupní tašku, protože ty igelitové jednorázovky nejsou dobré pro životní prostředí. Omluvil jsem se a vysvětlil jí, že za mých starých časů jsme takto o životním prostředí nikdy neuvažovali. Pokladní mi na to řekla, že problém spočívá právě v tom, že „naše generace nedostatečně dbala o životní prostředí pro budoucí generace“. Samozřejmě jsem musel uznat, že v jedné věci měla pravdu.
Za našich časů neexistovalo povědomí o ochraně životního prostředí. Co jsme vlastně měli za našich časů? Po dlouhém přemýšlení jsem si vzpomněl na to, že jsme měli láhve na mléko, které se vracely zpět do obchodu. Ten je pak posílal zpátky do mlékárny, kde je vydezinfikovali a použili znovu. Ty láhve tak byly použity několikrát. Neexistovalo ovšem povědomí o životním prostředí. Chodili jsme nahoru po schodech, protože neexistovaly výtahy ve školách, nákupních centrech nebo dalších vysokých budovách. Když jsme šli do obchodu, šli jsme pěšky. Nejezdili jsme těch pár metrů autem. Neexistovalo ale povědomí o životním prostředí.
Plenky jsme museli vždy prát, protože neexistovaly ty na jedno použití. Prádlo jsme sušili venku, ne v sušičce. Solární a větrná energie k vysušení prádla nám v našich časech bohatě stačila. V domě byla jedna televize a jedno rádio. Neměli jsme televizi v každém pokoji. Obrazovka měla velikost kapesníku, ne jako polovina Gotlandu. V kuchyni jsme všechno mísili ručně. Neměli jsme přístroje, které by to udělaly za nás.
Když jsme něco balili, nepoužívali jsme bublinovou fólii, ale staré noviny. Za našich časů jsme také nepotřebovali benzín, abychom nastartovali sekačku – měli jsme ruční. Cvičili jsme u těžké práce a nemuseli chodit do posilovny a používat všechny ty přístroje, které plýtvají energií. Ale pokladní měla pravdu, neexistovalo povědomí o životním prostředí.
Pili jsme vodu z vodovodu namísto toho, abychom museli kupovat vždy další a další plastové láhve. Měli jsme pera s inkoustem namísto toho, abychom museli kupovat vždy nové a umělohmotné propisky. Žiletky jsme vždy vyměnili a nevyhazovali celý holicí strojek. Neexistovalo ale povědomí o životním prostředí. Za našich dob lidé jezdili do práce autobusem a děti do školy na kole nebo chodily pěšky. Nepotřebovali jsme taxíky.
Měli jsme v každém pokoji jednu zásuvku, nikoli uzel plný prodlužovaček. Nepotřebovali jsme zařízení, které by vysílalo signál 3000 km nahoru jen kvůli tomu, abychom věděli, kde je nejbližší pizzerie.
Není to smutné, když mladá generace tvrdí, že jsme plýtvali přírodními zdroji jen proto, že neexistovalo povědomí o životním prostředí?

DALŠÍ INFORMACE: MACEK Miroslav (1944)
Zveřejněno 02.09.2019
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Kalendář akcí oblasti
Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba